Teenageři jsou dvakrát náchylnější k závislostem na sítích než před pandemií

Naše děti vyrůstají v plně digitalizované době, která má svá specifika – daleko pravděpodobnější, než že se vaše dítě chytne špatné party a skončí na drogách, je dnes nenápadné propadnutí sociálním sítím a počítačovým hrám. Rizika a důsledky spojené s nadměrným užíváním mobilu jsou přitom dle expertů tvrdým drogám podobné, od poruch spánku a soustředění po neustálém bažení po dopaminu neboli hormonu štěstí. 
Sociální sítě jsou pro 74 % mladistvých každodenní záležitostí. Pětina žáků dennodenně hraje nějakou digitální hru a téměř 46 % studentů sleduje ve všední dny YouTube po dobu dvou a více hodin. O víkendech jich tráví sledováním videí čtyři hodiny denně celé dvě třetiny, třetina z nich dokonce ještě více*. Je to příliš? Více než polovina žáků vnímá, že na sítích tráví dost času. Nejméně online jsou studenti gymnázií, nejvíce studenti odborných učilišť a žáci 9. tříd. Třetina mladistvých spadá do kategorie rizika závislosti. 
Chlapci konzole, dívky Instagram. Dětí v riziku je po pandemii skoro dvojnásob  

U dětí ve věku 11, 13 a 15 let spadá dnes do kategorie střední nebo vysoké závislosti na digitálních technologiích téměř 7 % studentů oproti necelým 4 % před pandemií**. To potvrzuje i zkušenost odborníka na závislosti Mgr. Tomáše Jandáče, který nárůst pacientů zaznamenal skokově z 30 na 50 %. Vyrovnal se též poměr v zastoupení pohlaví, kdy dříve bylo osazenstvo ze dvou třetin chlapecké. „Chlapci dnes věnují čas především hraní her (37 % oproti 6 % dívek), dívky častěji míří na sítě (76 % oproti 72 % chlapců). Čas strávený sledováním YouTube videí je u obou pohlaví přibližně stejný,” upřesňuje adiktolog VFN v Praze Jandáč. Spolu s ním, Policií ČR a dalšími autoritami pracuje společnost ESET na iniciativě Safer Kids Online, kterou spustila v dubnu 2022. Má za cíl lepší orientaci rodičů v technologickém světě. „Dětem nemůžeme internet zakázat, ale můžeme je naučit, jak na něm být v bezpečí,” poukazuje specialistka kybernetické bezpečnosti společnosti ESET Vladimíra Žáčková.

Půl dne na telefonu? U mladých do 24 let žádný problém. Trpí mozek i spánek 

Na mobilu tráví mladí ve věku 15-24 let průměrně 4,8 hodiny denně, na počítači či notebooku 1-3 hodiny. „Bezmála 40 % mladistvých uvedlo, že na telefonu stráví dokonce 4-9 hodin denně,” uvádí Žáčková. V porovnání s věkovou kategorií 55-60 let, která mobil užívá necelé dvě hodiny, je to nezanedbatelná část dne. Nadměrným užíváním mobilů si však děti zadělávají na poruchy spánkového režimu, únavu, vyčerpání, podrážděnost, nervozitu a problémy se soustředěním. „Opakované průzkumy mezi českými dětmi ukazují, že 40 % dětí ve věku 11-15 let nespí tak dlouho, jak by potřebovalo,” připomíná Jandáč. Děti potřebují v této vývojové etapě nudu a nicnedělání, během kterých průběžně zpracovávají emoce – i tzv. relax s mobilem je pro dětský mozek náročný, protože musí neustále zpracovávat spoustu informací. 

Uživatelů tradičních návykových látek je méně než před 10 lety  

Stagnaci či mírný pokles můžeme u adolescentů vidět v užívání alkoholu, tabáku či metamfetaminů, pokles však může být dle Jandáče dán metodologií průzkumů, kdy chybí začlenění některých nově se objevujících látek jako kratom či nikotinové sáčky. Dále pak tím, že rizikové chování mladistvých se přesunulo do digitálního světa. Jandáč upozorňuje, že nelátková závislost je do velké míry totožná s látkovou: „Platí, že děti vždy tíhnou k tomu, co mají nejblíž na dosah. Dnes mají častěji problémy s úzkostmi, a proto inklinují k lékům na předpis, marihuaně nebo digitálními světu než k pervitinu.”  

Sběr dat byl realizován ve spolupráci s agenturou Median ve dnech 31. července 2023. až 4. srpna 2023 na 518 respondentech v České republice ve věku 15 až 60 let.