I digitální nomádi a freelanceři musí platit daně

Navigace daněmi pro digitální nomády a freelancery přináší v éře rostoucí flexibility práce značné výzvy. Digitální nomádi a freelanceři, kteří pracují na dálku z různých zemí, se musí potýkat s komplikovanými daňovými povinnostmi, které vyplývají z jejich mobilního způsobu života.

Obtížné dokazování

Jedním z příkladů je případ českého programátora freelancera, který žije v Praze, ale pracuje pro klienty jak v České republice, tak v Německu, a část roku stráví v Německu. Přestože je daňovým rezidentem České republiky a své příjmy daní v Česku, německý daňový úřad upozornil na potenciální nedostatky v jeho daňovém přiznání. Tento případ poukazuje na typickou dilema digitálních nomádů: obtížnost dokazování, v kterém státě byla práce skutečně vykonána.

Zaměstnanci, kteří cestují do zahraničí na kratší dobu než šest měsíců, obvykle nečelí významným daňovým důsledkům díky mezinárodním smlouvám o zamezení dvojího zdanění. Situace se však komplikuje, pokud zaměstnanec stráví v zahraničí více než půl roku. V tomto případě se musí registrovat u místních finančních úřadů.

Komplikovaná situace rovněž nastává u zdravotního a sociálního pojištění. Předtím, než zaměstnanec vyjede, by měl mít potvrzení od České zprávy sociálního zabezpečení, že podléhá českému systému sociálního pojištění. To je takzvaná „A1“, formulář, který platí v celé Evropské unii. Když zaměstnanec vycestuje kamkoliv mimo Evropskou unii, musí si zjistit, jestli mu nevzniká povinnost podle místních předpisů. Je určitě nezbytné se i při pobytu na takto krátkou dobu podívat zároveň na imigrační předpisy a jejich specifika.

Stálá provozovna

Pro freelancery je situace ještě složitější. Bez ohledu na délku pobytu v zahraničí musí zvážit místní právní požadavky na vykonávání jejich činnosti. Klíčovým faktorem je zde pojem „stálá provozovna“. Jde o daňový koncept, který znamená, že freelancer má v cizí zemi místo určené pro svou činnost. Nemusí jít o nějakou kancelář, může to být klidně jen chatrč na pláži, kterou bude mít pronajatou na své jméno. Zároveň platí, že činnost v provozovně musí vykonávat dlouhodobě a trvale, přičemž zvyklost říká, že je to minimálně 6 měsíců. Pokud však freelancer vyjede na kratší dobu, obvykle mu stálá provozovna nevzniká, a proto své příjmy stále daní v České republice.

Proměnlivý svět digitálního nomádství a freelance práce vyžaduje proaktivní přístup k plánování a dodržování daňových povinností. S rostoucím zájmem finančních úřadů o sledování ekonomických aktivit na dálku je nezbytné porozumět složitostem daňových zákonů a sociálního zabezpečení. Ať už jde o zajištění potřebné dokumentace před odjezdem, nebo o pochopení specifik místních daňových předpisů, klíčem k úspěchu je důkladná příprava a v případě potřeby konzultace s daňovými odborníky.

Miroslav Kocman, daňový expert poradenské kanceláře Rödl & Partner

You may also like...