Jaro a velikonoce v Botanické zahradě, ve skleníku Fata Morgana vykvetl “modrý skvost”

Velikonoční týden je v plném proudu. K oblíbeným svátkům jara se váže řada tradic, z nichž k těm nejrozšířenějším patří výroba pomlázky. Nejčastěji se k pletení používají vrbové proutky. Z jakého druhu vrby lze získat ty správné a čím se dají nahradit, pokud ve svém okolí žádnou vrbu nemáte? Kurátor dřevin mírného pásma Botanické zahrady hl. m. Prahy Tomáš Vencálek připravil několik tipů. V české kuchyni k Velikonocům neodmyslitelně patří také oblíbené nádivky. Jaké bylinky by v ní neměly chybět a které bez problémů zaženou jarní únavu, poradí vedoucí oddělení etnobotaniky a prezentace botaniky Jarmila Skružná.  

Botanickou zahradu netvoří jen rozkvetlé záhony a vzácné druhy rostlin. Bez znalostí a zručnosti zahradníků a kurátorů by návštěvníci jen sotva mohli obdivovat krásu mnohých velmi exotických druhů. „Botanická zahrada hl. m. Prahy pečuje v současnosti na více než 25 hektarech o 22 tisíc rostlinných druhů. V období jara je samozřejmě zahrada obzvláště atraktivní. Jelikož je však její areál dočasně uzavřen, snaží se zaměstnanci nabídnout veřejnosti prohlídku jednotlivých expozic alespoň zprostředkovaně na našem webu a sociálních sítích. Zároveň také předávají i část svých odborných znalostí a zkušeností, které mohou zájemci využít například nyní při přípravě na velikonoční svátky,“ říká Bohumil Černý, ředitel Botanické zahrady hl. m. Prahy.

“Ačkoliv je botanická zahrada v těchto dnech zavřená, vítám, že se její zaměstnanci zapojují do velikonočních tradic a ukazují veřejnosti zajímavé tipy na pletení pomlázek nebo používání bylinek při vaření,” uvedl Petr Hlubuček, náměstek primátora hl. m. Prahy.

Velikonoční proutí

Už od pradávných dob jsou symbolem jara vrby. Lidé po staletí věřili, že vrbové proutky posvěcené na Květnou neděli mají zvláštní moc a že na Velký pátek může vrbový proutek otevřít zemi i skálu a ukázat poklad. Dívky se v tento den chodily česat pod velkou vrbu, aby měly dlouhé a krásné vlasy. Na Velikonoční pondělí mládenci obcházejí a „pomlazují“ dívky s pomlázkou spletenou z čerstvých vrbových proutků.

K jarním tradicím se váže zejména vrba jíva (Salix caprea), jejíž větvičky s pupeny se lidově nazývají kočičky, vrba bílá (Salix alba) se zajímavými barevnými kultivary a samozřejmě vrba košíkářská (Salix viminalis). Z ní se pletou nejen košíky a pomlázky, ale i další užitné předměty. „Pro košíkářské účely, tedy i pro pletení pomlázek, je třeba u vrby zvolit speciální pěstební tvar. Stromky řežeme tzv. na hlavu. Každý rok na stejném místě v určité výšce loňské výhony ustřihneme. Díky tomu se časem na kmeni vytváří zbytnělý kalus a vzniká typický tvar vrby, jak jej známe třeba z obrázků Josefa Lady,“ uvedl kurátor dřevin mírného pásma Tomáš Vencálek.

Málokdo možná ví, že také pruty svíd (rod Cornus) lze využít v jarním období podobně jako vrbové proutí. Letorosty jsou navíc rovnější a pevnější, což může zvyšovat jejich použitelnost k pletení velikonočních pomlázek. V trojské botanické zahradě roste hned několik druhů
a kultivarů, například výrazně červeně zbarvené kultivary asijské svídy bílé nebo u nás domácí svída krvavá, která nabízí nevšední barvy, ale i tvary listů.

Bylinky i divoké rostliny pomohou bojovat s jarní únavou

Konec zimy a začátek jara je často spojován s celkovým fyzickým vyčerpáním, psychickou únavou, i zvýšenou náchylností k infekčním onemocněním. Náš organismus trpí nedostatkem pohybu i vitaminů. Tento stav se často označuje jako jarní únava. „V tomto období bychom proto měli náš jídelníček obohatit o větší množství naklíčených obilných zrn, čerstvou zeleninu, zejména zelí, křen, česnek. Vhodné jsou také jarní saláty připravené nebo kořeněné mladými lístky některých bylin např. listy čekanky (Cichorium intybus), pampelišky (Taraxacum officinale), popence (Glechoma hederacea), lžičníku (Cochlearia officinalis) nebo i sedmikrásky (Bellis perennis),“ doporučuje vedoucí oddělení etnobotaniky
a prezentace botaniky Jarmila Skružná.

Významnou složkou jarních bylinných kúr je také kopřiva dvoudomá. Podporuje totiž tvorbu červených krvinek a má vysoký obsah minerálů a vitaminů. Připravit si z ní můžeme také chutný špenát nebo polévku a spolu s medvědím česnekem a petrželí vytváří ideální kombinaci k ochucení tradiční velikonoční nádivky.

Jaro v trojské zahradě

S příchodem slunečných dní začínají záhony ve venkovních expozicích zdobit první pestré květy, zasluhují se o to narcisy, ladoňky, hyacinty, škornice, sasanky, bergenie a další. „Výrazné jsou v tomto období také třešně, slivoně a sakury zahrnuté do rodu Prunus. Zejména v Japonské zahradě rozkvétají kultivary pravé sakury, patřící k druhu sakura ozdobná,
ale i méně známé druhy peckovin, jako slivoň Sargentova nebo střemcha Maackova,“
vysvětluje kurátor Tomáš Vencálek.

I ve skleníku Fata Morgana právě rozkvétají zajímavé exotické rostliny. Unikátní neonově modrozelená barva květů filipínské liány Strongylodon macrobotrys patří k nejnápadnějším v rostlinné říši. Přezdívá se jí proto „nefritová nebo smaragdová liána“. Převislá květenství bývají
až 90 centimetrů dlouhá a opylují je netopýři, zejména kaloni. Ve své domovině patří strongylodon ke kriticky ohroženým druhům kvůli devastaci původních lesů.

Na základě rozhodnutí vlády České republiky a zavedení mimořádných opatření z důvodu prevence šíření onemocnění COVID-19 a zároveň na základě nařízení a doporučení Bezpečnostní rady hl. m. Prahy se dne 13. března 2020 celý areál Botanické zahrady hl. m. Prahy včetně venkovních expozic až do odvolání uzavřel pro veřejnost.

www.botanicka.cz

Sledujte dění v botanické zahradě na sociálních sítích (Facebook a Instagram). Připravujeme pro vás zajímavosti ze zahrady, rady, tipy, kvízy a fotografie z expozic, kam právě přichází jaro.

Print Friendly, PDF & Email

You may also like...